Rovinnost

[Jirka]

Dobrý den,
tak přemýšlím, jak bez pomoci širokozáběrové protahovačky či hoblovky dosáhnout dokonalé rovinnosti povrchu dřeva, např. ručně lepených spárovek (šířka 60-80 cm). Dřevo koupím hrubé na pile, z toho vyrobím spárovku, kterou chci použít, ale to opracování do čisté a hladké roviny se mi nedaří. Zakoupil jsem ruční pásovou brusku, ale to také není úplně ono, stačí menší boční výkyv při pohybu s bruskou a ve dřevu se objeví "rýhy", které už neodstraním, jedině že bych brousil dál do hloubky, ale to zase ztenšuji materiál a nevíc se ukázalo, že když je materiál větší svojí rozlohou, je prostě po takovém zpracování "hrbolatý", i když je na omak jemný (brousím zrnitostí 180).
Myslím, že to dříve museli být opravdoví mistři, když bez pomoci elektromechanizace, tedy ručně, dokázali vyhladit povrch dřeva tak, aby byl nejenom jemný, ale i rovinný.
Pokud byste někdo měl návod, jak toho docílit, rád ho uvítám. A klidně i takový, jak by se to dělalo bez mechanizace.
Díky
Jirka

[caso]

Ahoj, ja osobne pouzivam rucni hobliky (nemam hoblovku), postup je docela jednoduchy:
1. mackem srovnam hrany a sparovku slepim tak, aby leta byla vsude jednim smerem
2. podle toho, jak moc je sparovka rovna (nebo spis nerovna), bud uberakem nebo rovnou hladikem (tady si nejsem jisty, ze pouzivam spravny vyraz - je to takovy ten univerzalni hoblik, anglicky "jack plane") hobluju napric lety (nekdy ne primo napric, ale trochu diagonalne, podle druhu dreva a situace), tak abych odstranil hlavni nerovnosti
3. pote srovnam mackem do perfektni roviny (nejdrive diagonalne, a pote po letech)
4. nakonec pouzivam japonsky hoblik (kanna) pro finalni dokonceni povrchu.
5. nekdy je i pri nejlepsi vuli nutne pouzit na nektera mista cidlinu, ale cim lepe clovek dokaze naostrit nuz v hobliku, tim mene je to potreba.

Hlavni zasada je mit dostatecne dlouhy hoblik (idealni je mit plaz stejne dlouhy jako opracovanou plochu) , tim muzes dosahnout perfektni roviny. Dalsi vec je, ze pri praci s rucnimi nastroji clovek musi premyslet trochu jinak nez pri strojnim zpracovani - tzn napr hobluje se pouze pohledova strana, to co zustava ukryto se nechava byt (videl jsem treba stopy po otesavani sirocinou na spodni strane stolicky, atd).

Snad jsem to vyjadril dostatecne jasne. Postup sam o sobe slozity neni, slozity je ten fortel, aby si clovek pripravil vsechno tak, aby si nekomplikoval pozdeji zivot (napr vsechna leta jednim smerem), dobre nabrousit hoblik, dobre seridit, nenechat se "unest" kdyz to jde moc dobre a pak zjistit, ze to clovek vzal na jedne strane prilis ...

[Martin]

Je to jak to píše caso,bez macka ani ránu.A pak doporučuju dlouhé rovné latě,abys mohl zkontrolovat jestli nehobluješ vrtuli.Tady je na to pěkný obrázkový návod "par mons.Roubo":

To pravítko s jezdcema je možná ještě lepší.

[Jirka]

Ahoj,
díky za radu. Myslel jsem si, že to ani ručně už nikdo neumí, ale zdá se, jak píšeš, že je to o tom fortelu, dobrých nástrojích a praxi. Je fakt, že jiné, než pohledové roviny je zbytečné přizpůsobovat. Kdybych si tedy měl vybrat z výrobků zde nabízených (hoblíky), jaké bys mi doporučil (nebo to nemusí být jen odtud, ale kdekoliv) ?
Díky
Jirka

[caso]

Straslive zalezi na okolnostech (kolik jsi ochoten do nastroju investovat penez, jak moc s nimi budes pracovat, jaky typ produkce - serie nebo jednotlive kusy, kolik mas zkusenosti ...).

Pokud jsi ochoten zaplatit za kvalitu, nebo treba nemas moc zkusenosti a nevis, co mas vlastne od hobliku chtit, tak nemuzes sahnout vedle s hobliky znacky Lie-Nielsen nebo Veritas, cena se pohybuje podle hobliku od 200 do 500 dolaru za kus. Jsou to hobliky kovove, a v podstate jsou pripraveny k pouziti hned po zakoupeni. Obecne plati, ze u novych hobliku cena je primo umerna kvalite. Jinak si samozrejme muzes koupit bud nejaky levnejsi hoblik (JUUMA, ANANT, KUNZ - tady myslim tu klasickou radu, ne ten, ktery je tady v obchode, ten by mel byt spise blizsi Veritas), ale musis pocitas se spoustou casu a usili, kterou stravis s ladenim hobliku (tohle je tema samo o sobe) a dost mozna budes muset dokoupit, nebo si udelat nove zelizko.
Dalsi moznost je koupit pres e-bay nektery predvalecny Stanley, Bailey, Miller Falls, ale tady bud zaplatis temer stejnou cenu (od 200 dolaru vyse), pokud je hoblik v perfektnim stavu, nebo te ceka docela dost casu straveneho upravami.

Ja osobne v soucasnosti nejradsi pracuju s hobliky drevenymi, ktere bud sam delam nebo puzivam japonske hobliky. Tak si muzu udelat hoblik jaky potrebuju (co se tyka uhlu zelizka, delky plazu) a stoji to zlomek ceny novych kovovych hobliku (zelizka si delam sam z nastrojove uhlikove oceli). Dost ale zalezi na tom, s jakym drevem pracujes, nektere tropicke dreviny obsahuji ruzne pryskyrice a uhlikovka se strasne brzo otupi, takze je lepsi pouzit ocel A2 nebo D2, a tu si doma zakalit neumim. Drevene hobliky maji ovsem tu vlastnost, ze se zmenami rocnich obdobi drevo pracuje, a tak musis pocitat s neustalymi upravami (srovnavani plazu, u japonskych hobliku ti pri velkych rozdilech vlhkosti muze zelizko temer vypadavat, takze znam lidi, co maji jedny hobliky na zimu, jine na leto).

Pokud bych mel tedy poradit uplnemu zacatecnikovi zakladni sadu hobliku, bylo by to takhle:
1. uberak (hoblik na hrubou praci, se zakulacenym zelizkem a relativne sirokym ustim) - tady muzes pouzit temer jakykoliv stary dreveny hoblik, ktery si trochu upravis. Anglicky je to "scrub plane" a slouzi na ubirani velke trisky a vubec hrubou praci.
2. potom hoblik, co se jmenuje anglicky "jack plane", a nevim, jak se mu rika cesky. Timto hoblikem muzes udelat 90% prace a pokud bych mel mit jen jeden, tak je to tenhle.
3. macek (ang "jointer plane") - velky hoblik, nutny, pokud chces srovnavat hrany pro lepeni, srovnavat velke plochy do roviny, atd. Je jedno jestli dreveny nebo zelezny, ale ja mam radeji dreveny, protoze zelezny vazi 4 - 5 kg, a to uz neni sranda na celodenni praci. (kovovy je tady v obchode macek od Stanley)
4. klopkar ("smooth plane") na vyhlazeni finalniho povrchu, muze byt kovovy nebo dreveny (tady v obchode by to byl ten hoblik Kunz). Ja v soucasnosti preferuju japonsky hoblik kanna (koupit muzes treba tady http://www.fine-tools.com/jhobm.htm )
5. docela uzitecny je maly hoblik ("block plane"), tady v obchode Stanley - Premium 60 1/2 (12°). Tady je podle mne jedina vyjimka, tyhle hobliky jsou proste lepsi kovove. Je to neuveritelne uziteny nastroj, i kdybys jinak pracoval jen s elektrickymi nastroji, tak tenhle hoblik urcite vyuzijes.
6. Cidliny - neocenitelne pro odstraneni vytrhanych vlaken, taky tady v obchode.

Nejdulezitejsi pro praci s rucnimi hobliky je umet je dobre nabrousit, jinak se nedostanes vubec nikam. Tady doporucuju japonske vodni kameny, do zrnitosti 8000.

Omlouvam se za ten dlouhy text, ale tema rucnich hobliku je obravdu hodne obsahle a hlavne plati, ze pokud chces delat efektivne (=byt konkurence schopny), tak musis mit spoustu specializovanych nastroju, ktere pak hodne setri cas. Ale ta parada, kdyz v dilne muzes mit pustenou muziku, nebo jen tak ticho, neprasi se ti tam a kdyz te odpoji od elektriky, tak muzes jen pokrcit rameny ...

[Martin]

Ale ta parada, kdyz v dilne muzes mit pustenou muziku, nebo jen tak ticho, neprasi se ti tam a kdyz te odpoji od elektriky, tak muzes jen pokrcit rameny ...

JO,JO,JO To je ono.A můžeš dělat třeba o půlnoci,i když máš dílnu v baráku a spí ti tam děti
Přihřívám si polívčičku:o uběráku už jsem psal!

[Vencál]

Straslive zalezi na okolnostech (kolik jsi ochoten do nastroju investovat penez, jak moc s nimi budes pracovat, jaky typ produkce - serie nebo jednotlive kusy, kolik mas zkusenosti ...).

Dost ale zalezi na tom, s jakym drevem pracujes, nektere tropicke dreviny obsahuji ruzne pryskyrice a uhlikovka se strasne brzo otupi, takze je lepsi pouzit ocel A2 nebo D2, a tu si doma zakalit neumim.

i jednotlivé kusy Ti zakalí v profikalírně, nevím odkud jsi, ale tady http://www.asociacetz.cz/databaze-kaliren.html je databáze kalíren v ČR a ve většině Ti zakalí cokoliv, kdybys potřeboval nějaký materiálový list, ozvi se.
Vencál

[Martin]

Pro Vencála:nepřispíváš pod stejným jménem na knife.cz ?Mimochodem spousta informací!
Pro caso:to otupení nezpůsobují pryskyřice,ale spíš silikáty obsažené ve dřevě.Je to jako u naší přesličky,která se po usušení používala místo šmirglu.
Jinak souhlasím s caso,ten malý stenley je fakt dříč.Ten jsem si pořídil jako úplně první hoblík a hobluju s ním i cínové píšťaly.Jen bych si do něj časem pořídil japonské dvouvrstvé železo.

[caso]

Dekuju Martine za opravu, myslel jsem, ze "silica" (ang) je cesky pryskyrice. S cestinou trochu bojuju, ale je to lepsi a lepsi ...(aspon doufam)
Taky dekuju za rozsireni slovniku ohledne inkrustace a intarzie, mam docela problem jak prevadet "marquetry, inlay & intarsia".
Jeste ohledne tech japonskych zelizek do stanley, myslim, ze by to mohlo byt na zajimavou debatu (jejich pro a proti, ve srovnani s kvalitni uhlikovkou), jinak se ta dvouvrstva zelizka delala taky, dokonce jsem mel nektere stanley hobliky v ruce, ktere mely original zelizka ...

Pro Vencala: Dekuju za informace i nabidku, asi ji casem vyuziju. Ted zrovna se snazim opravdu delat vsechno sam, a s temi tropickymi drevinami v podstate nedelam. Vetsinou mi to vsechno samozrejme trva mnohem dele nez profesinalum a taky delam dost chyb, ale na druhou stranu se clovek dost naucim.

A jeste jedno doplneni. ten vycet hobliku platil jen pro zakladni praci (srovnani a povrchove zpracovani dreva), pokud se tyka jinych praci - drazkovani, inkrustace, upravy cepu, polodrazkovani, atd ... potreba spousta jinych typu hobliku (kocour ="router plane", "shoulder plane", rabbet plane", "dado plane", "compass plane", "molding plane" ...tyto neznam cesky). Proto taky vidis, kdyz se prodava pozustalost po stolari, ze tam byva treba 50 hobliku, a neni to proto, ze by to byli sberatele ... Na druhou stranu, pokud se tim nezivis, nebo jeste nevis jiste, co vlastne chces presne delat, tak jde vetsina prace udelat dlatem, nebo nozem. Jenom te to sakra tezke a musis to mit opravdu v ruce.

[Vencál]

Martine, jo jsem to já, jsem registrován i na knife.cz, snažím se dělat nože, ale dřevo, to je moje láska, jen ty ruce, kdyby byly k něčemu, nejsem nijak zvlášť šikovný a jako dítě jsem holt propásl možnost přiučit se u pradědy truhláře, který měl krásnou dílnu, kde dělal většinu věcí postaru, bez "šťávy"