přenosná protahovačka GUDE (asi i DeWalt, Makita...)

[b.trnkocy]

190223_HDR zmenseny.jpg (178.72 KiB) Zobrazeno 2966 x

Zdravím, delší dobu (celkem jsem spokojený) používám přenosnou tloušťkovačku GUDE GMH 2000. Podobnou má ve svém portfóliu skoro každá firma (DeWalt, Makita...). Pogumované posuvné válce jsou poháněny řetězovým převodem. Řetěz je klasický z bicyklu. Už třikrát se mi roztrhl. Poprvé to bylo asi tím, že se u převodů naměstnali piliny. Podruhé a potřetí "jenom tak". Nemyslím si, že bych měl obráběné prkno s větším rozdílem než jsou povolené 3 mm. Nenapadá, prosím, někoho, jak by šlo řetězový převod vylepšit? Nezkoušel někdo motocyklový řetěz-robustnější? Na to, že tento 30-ti centimetrový protah stál něco přes 5 000.- udělal už dost práce.

[Jiří]

Ahoj!
A co tam dát řetěz z Makity?
2012NB už mám téměř 10 let a s řetězem žádný problém.
Ozubená kola se mi podařilo jednou odrovnat, řetěz drží.
Pokud chceš, změřím ti rozteč. Nicméně může být za ty roky vytahaný.

[Hans]

Ahoj,

ono nějaké ty předepsané tři milimetry jsou sice hezká věc, ale to možná platí pro měkký dřevo. Řetěz nepraskne jen tak, takže to asi kladlo příliš velkej odpor. Před nasazováním silnějšího řetězu bych poněkud varoval, protože řetěz je ještě levná součástka, ale jak praskne něco v převodovce, je to na vyhození. A jedno z toho nejspíš příště praskne určitě.

Hans

[b.trnkocy]

děkuji za rady. Když pominu první prasknutí řetězu, vzniklé tím, že se hoblinami silně ucpal prostor u řetězových převodů až se řetězová kolečka nemohla otáčet, tak bude nutné striktně dodržovat meze rozdílu mezi nejtenčí a nejsilnější tloušťkou u obráběného materiálu. Hnací pogumované válečky se pohybují vertikálně v rozmezí asi těch 3 mm. Větší tloušťka materiálu způsobí, že obráběný materiál přesáhne tuto mez a podávací váleček už nemá kam uhnout, zůstane stát a řetěz se roztrhne, (naštěstí pro převodovku...) Předělávat vedení válečků asi nemá smysl, bude nezbytné donekonečna "protahovat" materiál a postupně ubírat tloušťku. Bylo by zajímavé zjistit, v jakém rozmezí se hnací válečky pohybují u jiných značek, případně u velkých protahovaček.

[Hans]

Obávám se, že ty 3 mm budou poněkud vyšponovanej marketingovej údaj a raději bych ubíral míň, max. třeba 2 mm nebo i míň u tvrdýho dřeva. Nejde jen o převodovku a řetěz, ono i ten gumovej váleček, pokud se bude příliš namáhat, může povolit - tedy že se sedře guma a je vymalováno. Dospělý protahy mají tohle jinak, podávací válec má takový podélný celkem ostrý drážky, který se zakousnou do dřeva a když se to dřevo náhodou sekne, tak ten válec v podstatě obrobí to prkno a "vyfrézuje" do něj prohlubeň. Neviděl ani neslyšel jsem o tom, že by se zablokoval. Jinak výstupní válec bývá hladký kovový. Co se týče zdvihu válečků, bývá rozhodně větší, ale to proto, že není problém dělat i podstatně větší úběry.

Tyhlety levný přenosný protahy jsou jen takové chalupářské řešení, není vhodný zkoušet, co to vydrží, protože mají v sobě univerzální motor, kterej se mj. vyznačuje tím, že prakticky polovina energie jde do odpadního tepla. Zkoušet tedy co vydrží dřív nebo později vyústí v proražení vinutí a to je konečná, převinutí se nevyplatí. Proto doporučuju pracovat výrazně pod uváděnými maximálními parametry, sledovat teplotu pohonné jednotky a brát vážně varování výrobce, že stroj nemá běžet déle než X minut v kuse po Y minut dlouhé přestávce. Výrobce dobře ví, že ten stroj je jalovej, a tak se takto sichruje.

Jen pro ilustraci - já mám staršího Feldera, kterej bez potíží odhobluje třeba půl centimetru i víc, ale nedělám to. Jednoduše proto, že ani u solidního stroje není výhodný ho zbytečně zatěžovat a hlavně - když protahuju klacek, tak je to ten pravej moment na hledání kresby. Jednu stranu na hoblovce orovnám jen v nezbytným rozsahu a potom protahu střídavě jednu a druhou stranu tak, abych odhobloval případný kazy. Souhalsím, že je to zdlouhavý, ale má to svoje výhody. Mj. i v tom, že strojní posuv na protahu udělá vždycky lepší povrch než ruční posuv na hoblovce.

Hans