mari_001 píše:Nevím proč bych to nemohl nazvat teorii? Podle nějakých poznatků vytvoříš teorii, a pak ji potvrdíš a nebo nepotvrdíš? Teda tak jsem si to myslel, přiznávám se statistika není moje silná stránka a udělal jsem ji jen tak tak:)
Ano, přesně tak, na základě poznatků stvoříš teorii. To znamená, že do ní ty poznatky zapracuješ a výsledná teorie potom musí dát předpověď, kterou budeš testovat experimentem. Prohlásit "Měsíc v novoluní stáhne vodu do kořenů", tomu se říká hypotéza, to ještě není teorie. Na základě toho vytvoříš model, jak by toho ten Měsíc mohl dosáhnout. Těmi stávajícími poznatky bude například pozice Měsíce vůči zemi, vzdálenost, dále vezmeš gravitační zákon a pokusíš se určit gradient gravitačního pole na typické vzdálenosti mezi kořeny a korunou průměrného stromu. A když si to takto spočítáš pro různé měsíční fáze, zjistíš, jakou silou by Měsíc měl táhnout vodu v různých dnech - to je ta předpověď, kterou budeš ověřovat. A pak bys měl uvažovat o stromu samotném, kde by se v něm voda měla nacházet, kudy proudit, co jí v tom bude bránit atd. atd. A teprve potom máš něco, čemu se dá říkat teorie - prostě to musí vycházet ze známých faktů, musí to být ucelené a dávat předpovědi.
V tomto případě ale já předpovídám, že při sestavování takové teorie zjistíš, že bude velký problém ji napasovat na původní hypotézu. Síly ti budou vycházet tak strašně malé, že ostatní síly působící uvnitř stromu budou řádově větší a taky ti z té teorie bude furt vycházet, že novoluní není vůbec ničím výjimečné a že když už by se voda měla stáhnout dolů (popř. nahoru), tak to nebude jednou za měsíc, ale každý den a navíc ještě dvakrát denně.
Tolik jen k vysvětlení pojmu "teorie", samozřejmě ti nic nebrání se na to celé vykašlat a jít prostě měřit i když vlastně pořádně nevíš co vlastně měříš
